Od tréninku k vítězství
Pondělí 4.5. - volno
- po závodění v sobotu a objemu v neděli jsem byl dost unavený. Večer po práci pršelo, takže nedošlo ani na vyjetí. Někdy jsem rád i za ošklivé počasí.
Úterý 5.5. - 2,5h - 75km, intervaly na rovině
- trénink na páteční časovku. Letos jsem toho na časovku moc nepotrénoval, takže jsme to doháněli až teď. Po rozjetí jsem jel 2x 5min na sílu, kadencí kolem 70/min - C-SVR a 4x 5min úseky kolem ANP - C-LaR. Snažil jsem se hodně točit, ale občas to asi přeháním a jedu zbytečně vysoko přes sto, takže se musím pořád kontrolovat.
Středa 6.5. - volno
- tenhle týden byl na trénování hodně skromný, ale vrcholem pro mě byly víkendové závody a ne kilometry v denníku. Letos už mám něco najeto, takže si snad můžu dovolit občas zvolnit.
Pozn.: ne můžeš, musíš, protože jinak by to celé nikam nevedlo.
Čtvrtek 7.5. - 1h - 25km, rozjetí, rovina
- letos prvně na koze, což není ideální. Jel jsem klasické rozjetí s intervalama a nástupama. Jak jsem celý týden v podstatě netrénoval, tak jsem byl slušně odpočinutý.
Pátek 8.5. 1h - 40km, závod - časovka dvojic, mírně zvlněný
- Kněžmost, časovka dvojic. 2 okruhy po necelých 20km. Na stratu 36 dvojic UAC a celkem s příchozími 90. Konkurence nebyla úplně hvězdná, ale pár časovkářů přijelo. Jel jsem s Vítkem Mužíkem, což se ukázalo jako ideální volba. Nikdy jsme spolu nejeli, tak jsem měl trochu strach, že nebudeme moc sjetý, ale byla to pohoda. Střídali jsme pravidelně a fakt pěkně plynule bez rvaní se z háku, když ten druhý lezl na špic. Asi to vypadalo, že střídáme pomalu, ale nemusel jsem si nastupovat do háku, ale jen jsem tam v klidu zaplul a neplýtval silami. První kolo se mi jelo v pohodě a jel bych i rychleji, ale čekal jsem, že to druhé bude hodně bolet, tak jsem se trochu šetřil. Mrzí mě, že nemám na koze wattmetr. Rád bych viděl záznam, jestli to bylo tak vyrovnané jako tepy. Takhle jsem to jel jen podle tepů. Aktuální a průměrná tepovka při závodě byla celkem dost vyrovnaná někde deset tepů pod maximálkou. V háku jsem si docela vorazil a na špici jsem pak mohl v pohodě jet, což je pro mě daleko jednodušší než jet časovku jednotlivců. V kopci to bylo bez problémů, jen na rovině nemám moc tah a sílu jet těžký převod, což byl handicap po větru do cíle. Vyhrál Novák s Vitáčkem za 53:40. Druhý Hájek, Vaňkát za 54:15. Třetí já s Vítkem za 54:24...
- 2h - 60km, vyjetí po závodě, zvlněný
s Milošem po závodě domů na silničce, abych si srovnal nohy a posed před nedělí. Jelo se mi špatně. Vůbec se mi nechtělo, měl jsem vysoké tepy, bolely mě ruce z hrazdy, měl jsem hlad, byl jsem unavený a celou cestu to bylo proti větru. Večer jsem toho měl doma plné zuby. Nevím, proč mi to ten Miloš dělá takhle těžký.
Pozn.: ten Miloš, který má od jara odřený paty u treter jak tě pořád brzdí, abys nejezdil víc..., ale je pravda, že ten vítr jsme neplánovali, taky sem si v Jedomělicích oddech, protože kdyby Zbyněk nezajel...
Sobota 9.5. - volno
- asi jsem se měl jet vyjet, ale vůbec se mi nechtělo. Byl jsem do večera v práci a už jsem na kolo neměl chuť. Z té časovky jsem byl docela rozlámaný a měl jsem pěkně omlácené ruce z hrazdy.
Neděle 10.5. - 2,75h, 100km, závod, nastoupáno 1275 metrů
- Jedomělice - UAC, 5 okruhů po 20km, první 4 okruhy vrchařská prémie na cílovém kopci, na startu asi 60 lidí. Konkurence byla slušná, ale jak se dalo čekat, výkon byl dost ovlivněn závodním víkendem. Kdo nejel v sobotu Sezemice, byl na maratonu v Přerově nebo alespoň v pátek na dvojcích v Kněžmostě. Od startu se jelo docela vlažně až na první VP, kde za to vzal Okrouhlický a s Krupim, ale po prémii se to hned sjelo. Ve druhém kole odskočil Prochajda s Vítkem Novákem a jednu chvíli měli minutu náskok. Udrželi to kolo a půl a Prochajda pobral dvě VP což mu vyneslo třetí flek za Okrouhlický a Krupim. Hodně foukalo, takže jel většinou celý balík a kromě Procházky a Nováka nikdo výrazněji neujel. Každé kolo šlo jen o to vyjet cílový kopec, jinak se jelo docela v pohodě. Ale ani ten kopec se nejel nějaký šrot, bylo to svižnější tempo, kvůli nástupům na VP. Pak se natažený balík vždycky sjel. Kupodivu se docela i pěkně střídalo a pod cílový kopec přijelo něco přes dvacet lidí. V posledním kole už na mě trochu padala únava a moc se mi nechtělo jet. Byl jsem spíš rozlámaný a rozhozený z jízdy na koze než že by mě bolely nohy. Cílový kopec byl od 5 do 9% a na vršku se to narovnalo tak na 1 - 2%, kde byl po 200 metrech cíl. Bylo to na hraně na velkou. Jednou jsem to zkusil, ale nešlo mi to, takže jsem jezdil malou 17-19 a točil. Dole v posledním kopci vlezl na špic Košík, tak jsem si najel hned za něj a snažil jsem se točit v sedle. Jel tempo, které mi přesně sedlo. Bylo to hodně svižně, aby nikdo neodjel, ale ne úplně podlaha. Jediné co jsem řešil, bylo kdy si dám velkou, aby se mi nekously nohy. Když se to trochu srovnalo hned jsem ji tam nakvedlal a nastoupil. Na horizontu jsem čekal, kdy mi někdo vystartuje z háku, ale nikdo tam nebyl. Takže žádné drama na pásce a docela v klidu v cíli. Měl jsem kliku, že to Michal tak skvěle rozjel. Tedy ono to bylo rozjeté asi pro Zahradu nebo Krupiho, ale i tak mu děkuji.
Stále bez výraznějšího špurtu, ale tentokráte opravdu nebyl potřeba. Stačilo "jen" jet kopec na 350 - 500W a na horizontu nastoupit dvakrát po sobě na 700W. Za upozornění opět stojí průměrná kadence v tomto úseku - 88 otáček.
Opět se ukazuje rozdíl mezi subjektivním a "objektivním" vnímáním závodu a opotřebení závodníků - zatímco cílový kopec Zbyněk jel na 400W průměrnou rychlostí 27 km/h včetně dojezdu, ten samý kopec v prvním kole jel "svižně, ale žádný šrot" na 435W a rychlostí 28 km/h.
Epilog - rád bych první místo v Jedomělicích věnoval našemu týmovému kolegovi Martinovi Kubů. Martin tragicky upadl, když se snažil zařadit do svého programu volné jízdy na cyklostezce na in-linech dva trojité axely. Bohužel mu nevyšel doskok a upadl tak nešťastně, že si zlomil ruku. Všichni doufáme, že ještě stihne závěr sezóny a objeví se na závodech nejen jako divák.
Pozn.: co na těch bruslích vlastně dělal a jak to zapadalo do jeho cyklistické přípravy, zůstává předmětem dalšího šetření...
A to mu to loni na vyhlášení Masters tak slušelo
Další informace o závodech: Víkendové účtování 3., 1. a 1. místo
výsledky na: UAC a Masters
Zbyněk Kudrna, Enduraining Cycling Team
Miloš Krejčí, www.enduraining.com
Nejčtenější články:
Hubnutí břicha není pro většinu z nás jen zásadní estetickou otázkou, ale je i velmi důležité z pohledu zdraví a metabolického syndromu. Nesledujte tudíž jen svou hmotnost a BMI, ale změřte si alespoň každé 2 měsíce kontrolně obvod pasu. Jestliže se nám "michelinky" rozjedou od prsou až k tříslům, máme snad i motivaci s tím začít něco dělat. více »
V první části programu ENDURAINING ELEMENTARY jde o práci s tzv. hlubokým stabilizačním systémem páteře. Od velmi útlého dětství máme v mozku uloženy automatické pohybové programy
více »
Skoro každý o tom v zimě mluví, ne každý „to“ ale viděl, zkusil a zvládl… VÁLCE více »
Cyklistika je jen jedna, ale co kdyby přeci jen ne? Jak to vlastně je s porovnáním „silničářů“ a „bikerů“… více »
Causa bolavé koleno aneb pohádka o Specialized Body Geometry Fit se (snad) šťastným koncem. O Specialized Body Geometry Fit 3D aneb „jak správně sedět na kole“ toho bylo poslední dobou 2010/25merida2.jpgpopsáno a předvedeno hodně. Krásné prezentace jsou určitě důležité, ale jak celá věc funguje v praxi a jak může pomoci?
více »
Zaměstnanecké výhody:
© ROSE 99 & Jakub Charvát
www.enduraining.com