Specialized Body Geometry Fit

O Specialized Body Geometry Fit 3D aneb „jak správně sedět na kole“ toho bylo poslední dobou popsáno a předvedeno hodně. Krásné prezentace jsou určitě důležité, ale jak celá věc funguje v praxi a jak může pomoci? Jirka je člověk, který si sám na sobě vyzkoušel kam až může věc dojít když má někdo špatně nastavený posez na kole nebo ještě hůř když si koupí špatné kolo, samozřejmě si to v tu chvíli neuvědomuje, hledá příčiny, důvody i nově začínající spolupráce s trenérem se v tu chvíli (místo diskuse o hodinách, wattech, intervalech..) mění v diskusi o tom jaké další vyšetření zvolit a kdy je volný termín…, končí s cyklistikou (kdo by nekončil když se pro bolest v koleni nedá otočit klikama…). Jirka si také sám na sobě vyzkoušel, že je, sice relativně dlouhá, ale cesta zpět k pohodovému ježdění na kole, ale to už trochu předbíhám a prozrazuji, jak jinak než dobrý konec celé pohádky. Teď jsme ale na začátku a tak dejme slovo vypravěčům, Jirkovi a Honzovi (specialistovi na BG Fit od Specialized) a za sebe slibuji, že budu poutavé vyprávění rušit jen málo...

Moje bolavé koleno se datuje od dob, kdy jsem hodně posiloval, měl 90kg živé váhy (při výšce 182cm) a současně jsem hrál rekreačně basketbal. Je jasné, že časté dopady, výskoky, doskoky nemohly dělat kolenům dobře. S basketbalem jsem skončil a shodil jsem na cca 75-80kg. Vážněji jsem s cyklistikou začal až o pár let později, kdy jsem zakoupil silničku Merida s karbonovou zadní stavbou, vel. 56. Mám velmi specifickou postavu – dlouhé nohy (stehenní kosti), krátký trup. Musel jsem tedy po koupi silničky vyměnit představec za kratší a hodně vysunout sedlovku. S Meridou jsem byl spokojen, cítil jsem se na ni dobře. Záda nebolely, kolena také ne.






Jirkův posed na Meridě. Hádejte, který z těchto dvou má správně dlouhý posed?

Jenže jak už to tak bývá, po dvou sezónách jsem zatoužil po novém, celokarbonovém stroji. Nakonec jsem se „zamiloval“ do silničky Orbea Onix Giro (model 2008), včetně PowerTapu. Jen to mělo drobný háček, velikost 57. Orbea byla nejen o centimetr „větší“, ale díky menšímu slopingu i delší. Člověk by si řekl, že 1cm nemůže dělat nějaký markantní rozdíl v posedu.

Honza: A ejhle, může! Jirka je atypicky rostlý a potřebuje kratší rám, ale aby zároveň mohl dostatečně vytáhnout sedlovku. Už u Meridy byla délka limitní a další centimetr navíc již byl příliš.

Už při prvních jízdách mi přišel posed celkem natažený, ale chlácholil jsem se tím, že nataženější posed je víc závodnickej :-) Dle měření posedu u Duratecu (FOG) jsem musel mít kvůli extrémně dlouhým nohám sedlo naražené co nejvíc dozadu. Odjezdil jsem na novém kole celou sezónu a občas se ozývalo pravé bolavé koleno. Jak už to tak bývá, nevěnoval jsem tomu velkou pozornost. Jenže při jarním najíždění kilometrů v Chorvatsku (cca 1000km/2týdny) mne po tréninku silové vytrvalosti začalo pravé koleno bolet značně.

Miloš: Je třeba pro úplnost a objektivnost na tomto místě říct, že během zimy Jirka sportu obecně moc nedal. Určitě mohla za to práce a kdoví co ještě, ale několik měsíců víceméně bez pohybu i bez jakéhokoliv cvičení (když není čas ani na kolo tak na cvičení a protahování už určitě ne) znamenalo n oslabení jedněch a zkrácení jiných svalů a celý doposud spíše skrytý problém minimálně urychlilo.

Dal jsem si pár dní pauzu, což přineslo zlepšení. Jakmile jsem sedl na kolo, bolest se vrátila. Prvotní diagnóza od soukromého ortopeda zněla – bursitis. Doporučeno bylo koleno ledovat a chodit na tzv. „rázovou vlnu“. Což je celkem drahá (cca 500Kč/10minut) a bolestivá terapie. Rázová vlna nepomohla, bolest neustupovala.






Všimněte si, kde se Jirka drží a už tak je více natažený než na Meridě.


Honza: Subjektivně si Jirka připadal závodnicky natažený, ale objektivně se při úchopu za páky stával ležícím mužem. Při měření vyplynulo, že se na pákách skoro nedrží, protože tam nevydrží. To se pak jezdí v balíku!

Zoufalá situace si obvykle vyžaduje zoufalé činy. Řešení problémů s kolenem jsem rozběhnul na několika frontách. Jedna věc bylo zkusit si nechat nastavit posed pomocí Body Geometry Fit 3D (technologie od Specialized). Druhá věc byla návštěva opravdového odborníka (ortopeda, fyzioterapeuta), který by problém dokázal posoudit z odborného hlediska.
Termínově se to sešlo bohužel trochu opačně než jsem chtěl, ale nakonec se to ukázalo jako výhoda.
Nejdřív jsem v pondělí 16.8.2010 absolvoval v Specialized Concept Store - Cyklo69 s fitterem Honzou Dubcem měření BG FIT 3D. Princip je celkem jednoduchý. Člověk si přinese vlastní kolo, je mu změřen stávající posed a v rámci konzultace je nastaven doporučený posed. Celkově měření a nastavení trvá cca 3 hodiny a každému detailu je věnován náležitý čas. Nejdříve se pohovorem zjistí co člověk očekává, jaké má potíže a jakým je cyklistou. Pak serií fyzických vyšetření zjistí dispozice jezdce a z toho vyplývající úpravy nastavení kola. Pak již samotné měření: změření – nastavení – kontrola pohledem – kontrola měřením – úprava posedu a tak pořád dokola.

A opět se nám nedrží za páky.

Honza: Kromě toho ,že si přinesete vlastní kolo, je možné nechat si „předpovědět“ rozměry rámu nebo kola ještě před koupí. Tím můžete předejít problémům podobným těm Jirkovým.

Při BG Fit měření bylo mimochodem zjištěno, že mám pravou nohu mírně vbočenou dovnitř, česky řečeno pravou nohu mám mírně do X. Je to prý vidět i při chůzi. Hlavně při podřepu na jedné noze má pravé koleno tendenci pod zátěží bočit dovnitř. Levé koleno jde při podřepu normálně „nahoru-dolů“, pravé bočí dovnitř. Bylo také provedeno měření „stopy“ nohy, aby byla vidět pronace/supinace chodidla. Byly mi doporučeny vložky do bot s výraznou podporou klenby (zelené). Čímž se měl vyřešit i problém s bočením pravého kolena. Vložka prý zajistí správný náklon chodidla, tudíž i koleno bude „chodit“ tak jak má. Dále bylo zjištěno výrazné zkrácení hamstringů.

Honza: Se zkrácenými hamstringy souvisí dost i ten závodnicky natažený posed. Je potřeba si uvědomit, že na Tour jsou kluci tak pěkně natažený díky tomu, že dost času věnují strečingu (stejně jako všichni vrcholoví sportovci) a i tam jde o kompromis mezi pohodlím a aerodynamikou. Pokud nejste dobře protažení, tak pro Vás stejný posed nepřipadá v úvahu.

První zkouška nových vložek mne trochu překvapila, protože pocitově to bylo hodně divné/nezvyklé. Najednou jsem měl pocit, že mám nohy do O :-)

Další fáze bylo měření stávajícího posedu. Což se neobešlo bez zdrcujících zjištění. Můj současný rám Orbea Onix Giro (vel. 57) je pro mne zcela nevhodný, resp. moc velký. Je fakt, že když jsem kolo kupoval měl jsem pocit, že je mi větší/delší. Říkal jsem si, že se to zase „dožene“ kratším představcem a bude to OK. Co si budeme nalhávat, kolo jsem kupoval srdcem, bylo krásné, líbilo se mi, přítelkyni také a bylo za dobrou cenu. Velikost jsem tedy tolik neřešil :-)

Když se na současném rámu (vel.57) nastavil ideální posed, vyšla délka představce cca 60mm (!!!) + ještě řidítka v mělkým zahnutím (tzv. Shallow) - neplést s hloubkou dolního oblouku. Když jsem ten kraťoučký představec viděl, připadalo mi, že spíš sedím na nějakém DH/FR speciálu, než na silničce. Bylo nutné podívat se pravdě do očí, vel. 57 není na mne (měřím 182cm)! Jak kruté je se podívat pravdě do očí a uznat, že velikost rámu č.56 je pro mne ta správná. Zdrcen odcházím domů si to všechno promyslet. Zda koupit nový rám, nebo rovnou celé kolo atd. Za těch pár hodin toho bylo na mne nějak moc :-)

Honza: Tady se trošku rozepíšu! Jirka měl jeden z nejvíc rozhašených posedů co jsem tu měl.
Trochu čísel: Zkrátili jsme o 5,5cm (na posedu je to kilometr) a ještě k tomu vyměnili řidítka za mělčí oblouky. Zvýšili jsme sedlo o 1,2 cm a posunuli dozadu o 4 mm. S kufry se hýbalo o 7mm dozadu.
A teď co ty čísla zapříčiňovaly: Kvůli dlouhému posedu se při úchopu na pákách nebo dole v oblouku Jirka podvědomě posouval na sedle dopředu a neseděl na sedle tak jak by měl. (a ani tak na pákách moc nevydržel) Nejenom, že si tak škrtil přívod krve do rozkroku, ale i ovládání kola ve sjezdu se dost zhoršuje. Dlouhý posed ovlivňoval i jeho vnímání správné výšky sedla. Aby pocitově ulevil svým zkráceným hamstringům, měl sedlo o dost níž. Tím ale přetěžoval kolena. Po zkrácení posedu, bylo možné mu sedlo zvýšit a ulevit kolenům. Kdyby hamstringy ještě pořádně protáhl a udržoval se, mohli bychom se sedlem jít ještě o cca 5mm výš.


















Tady už je pěkně porovnaný. Výraz trpícího zvířete má Jirka standardně, to s posedem nesouvisí :-)


Tím se dostávám k tomu co následovalo další den. Byl jsem objednán do Motola na ortopedii k PaeDr. Pavlu Kolářovi, resp. k zastupující MUDr. Slováčkové. MUDr. Slováčková pomocí sofistikovaných testů víceméně potvrdila zjištění z BG Fit, tj. bočení pravého kolena + výrazné zkrácení hamstringů. Nutná rehabilitace pro stabilizaci pohybových stereotypů, strečink hamstringů, cvičení stability na „polokoulích“. Prakticky vyloučila dříve avizované problémy s patellou a bursitis, které diagnostikoval soukromý ortoped.
Co jsem se za ty dva dny dozvěděl? Současná silnička je mi velká, pravá noha je zchromlá a šmajdá. Budu muset nejen jezdit na kole, ale i cvičit a protahovat tělo.

Miloš: Tato poslední věta by rozhodně neměla zapadnout, ať už rádi podléháme módním trendům „celoročního ježdění na kole“ nebo si prostě myslíme, že „cvičení, posilování (tedy kromě zvedání železa to někdy vezmeme na milost) a protahování je zbytečné a nepotřebné, tady máme jeden bohužel bolestivý příklad, že na těch směšných pohybech přeci jen něco je.

Další den se vracím do Cyklo69 a kupuji nový silniční rám, vel.56 – Tarmac Comp (model 2010). Peněženka (resp. kreditní karta) krvácí, ale mám špičkový rám ve velikosti, která mi náleží. Následně je mi moje původní kolo přestrojeno na nový rám a nastaven posed dle Body Geometry Fit. Na finálně sestrojeném kole je znovu měřen posed, drobně donastavena pozice kufrů, předozadní pozice a výška sedla.
Komentář: Sám se divím, kolik zákazníků mi na měření chodí s nevhodnou velikostí kola (i když ani já ještě před několika lety nebyl vyjímkou). Často se nechají unést nadšením z výhodné cenové nabídky a dodatečně pak jejich „peněženka krvácí“.
Kromě Jirkova případu ještě jeden za všechny:
Nastavoval jsem posed triatletovi se zaměřením na dlouhý triatlon – na první pohled to měl hrozně dlouhé a nízko a i dle jeho slov nevydržel zalehlý déle jak 10 minut v kuse a musel si „rovnat záda“ (což může být u 180km časovky dost otravné :-) ). Hrazda byla v kuse s představcem, a musela se celá vyměnit. Zkracovalo se o 4cm a zvyšovalo asi o 3 cm. Také se jednalo o „výhodný nákup“

První dojmy z pohledu kolena - jelikož jsou nové vložky do treter mírně vyšší (tlustší), ze začátku jsem měl otlačený malíček. Po pár trénincích se tretry přizpůsobily a nebyl problém. Zpočátku jsem jezdil více rovin a později jsem vyrazil i do kopcovitějšího terénu. Během týdenního ježdění se neobjevily problémy s bolestí kolena.







Miloš: Toliko Jirkovo původní zamyšlení z konce srpna 2010. Z určitého odstupu můžu říci, že se věc skutečně podařila. Jirka dojezdil sezonu, tedy dojezdil, paličák zůstane paličákem, takže i přes bolestivé zkušenosti musel hned a honem závodit, což bez téměř jakéhokoliv tréninku bylo samozřejmě výkonnostně nedobré a z pohledu kolena velmi riskantní. Výsledkem nicméně byla jízda na kole bez bolesti a především dobrý pocit, že „to zase jde“. Přejme Jirkovi hodně trpělivosti během společné zimní přípravy s Endurainingem, zúročení nabytých zkušeností, tak aby o třídu lepší výkon na kole v jarních závodech byl tím pravým koncem této pohádky.


Jiří Janda
Jan Dubec www.cyklo69.cz
Miloš Krejčí, www.enduraining.com
Foto: Jiří Janda a sportgallery.cz