Velká cena Orlických hor
- závod v Rokytnici v Orlických horách. Trať docela kopcovitá. Od startu se jelo svižně, ale v balíku to šlo. Dala se jet velká v kopcích kolem 5% a zase tak moc to nebolelo. Jelo se 4 x 35km. Ke konci okruhu byl kopec kolem 6 km se sklonem 4 - 6%. Bohužel jsem trať neznal, a když se v prvním kole najelo do kopce, kde se to zúžilo a balík se natáhl, tak jsem byl vzadu. Byl jsem trochu zavřený a trvalo mi kilometr než jsem se dostal dopředu a mohl jet podle sebe. Bylo už pozdě a i když jsem se hodně snažil těch dvacet lidí co odskočilo sjet, tak to nešlo.
Naštěstí se to po několika kilometrech zase sjelo. V druhém kole to pořád někdo zkoušel, ale já si jel v klidu v balíku. Druhý kopec jsem už čekal a taky jsem měl pocit, že se jede docela v klidu. Ve třetím kole se mi jelo pořád dobře, ale už jsem cítil jak mi tuhnou nohy. Prostě jak letos závodím jen sto kiláků, tak tohle je na mě už dlouhé. Třetí kopec jsem uvisel asi do půlky, pak kde se vzala, tu se vzala, byla tam díra. Ještě jsem vydržel jet kus za balíkem se stejnou ztrátou, ale kilometr před vrškem jsem začal ztrácet. Ve sjezdu jsme utvořili skupinu z asi osmi odpadlíků. Myslel jsem, že už to v klidu dojedeme. Sice jsme jeli, ale překvapilo mě, že pod čtvrtým kopcem jsme dojeli balík, kde bylo tak 25 lidí. To bylo sice pěkné, ale stejně jsem věděl, že jak jednou odpadnu, tak tam nepatřím. Šel jsem hned asi po kilometru. Nahoru jsem se vydrápal už jen dost ztěžka. Na vršku jsme se my odpadlíci sjeli a už jen doklouzali dolů do cíle. Bohužel ve čtvrtém kopci došlo Honzovi, který jel fakt výborně. Seklo mu až kilometr před vrcholem, což byla škoda. V dojezdu bych na něj sázel. Objet 130 km v první skupině s tím co má nejeto je úctyhodný výkon. Nakonec velká chvála pro Zahradu, který to celé objel vpředu a dojel 19. Hodně pěkný. Alespoň je vidět, že jezdit se dá s každýma několik podobných závodů by i mému výkonu určitě pomohlo.
A o tom to právě je, takto kopcovitý závod je těžký pro každého a "natrénovat" se na něj dá jen závoděním v podobných podmínkách, jinak prostě nelze. Jak vidno ze srovnání nej výkonů z jednotlivých týdnů této sezony (nejlepší výkony v délce 5 minut a více jsou spolehlivě ze závodů, takhle naplno se v tréninku nejezdí), pětiminutový výkon odpovídá nejlepším výkonům z amatérských závodů - toto je tempo na kterém špička závodí, rozdíl u tohoto závodu je ve výkonu na 12ti a 20ti minutách, tady si Zbyněk spolehlivě najel letošní maxima.
Díky situaci kterou popisuje výše, to pro Zbyňka sice bylo hned v prvním kopci nej 12 minut sezony, ale na druhou stranu (jak je z porovnání všech čtyřech kopců vidět tam nechal příliš sil které mu pak ve třetím kopci chyběly. A v tom to právě je - jet výkon na úrovni 400W je základ (jak pro amatérské, tak pohárové závody), jiná otázka je jak dlouho to vydržím (tady bylo třeba 12 - 13 min) a pro celkový úspěch v závodě je ještě potřeba to vícekrát zopakovat (2,5 krát ve Zbyňkově podání na úplnou profi špičku nestačilo...).
Zbyněk Kudrna, Enduraining Cycling Team
Miloš Krejčí, www.enduraining.com
Nejčtenější články:
V první části programu ENDURAINING ELEMENTARY jde o práci s tzv. hlubokým stabilizačním systémem páteře. Od velmi útlého dětství máme v mozku uloženy automatické pohybové programy
více »
Hubnutí břicha není pro většinu z nás jen zásadní estetickou otázkou, ale je i velmi důležité z pohledu zdraví a metabolického syndromu. Nesledujte tudíž jen svou hmotnost a BMI, ale změřte si alespoň každé 2 měsíce kontrolně obvod pasu. Jestliže se nám "michelinky" rozjedou od prsou až k tříslům, máme snad i motivaci s tím začít něco dělat. více »
Causa bolavé koleno aneb pohádka o Specialized Body Geometry Fit se (snad) šťastným koncem. O Specialized Body Geometry Fit 3D aneb „jak správně sedět na kole“ toho bylo poslední dobou 2010/25merida2.jpgpopsáno a předvedeno hodně. Krásné prezentace jsou určitě důležité, ale jak celá věc funguje v praxi a jak může pomoci?
více »
