Poslední šlápnutí 2012

Letošní sezóna se nám chýlí ke konci a já mám před sebou pouze jeden silniční a jeden MTB závod. Téměř celé tři následující týdny od 17.9. věnuji pouze tréninku.  Plán v tomto období přizpůsobujeme s Milošem společenským i pracovním událostem  v mém životě.
Původní plán na víkend 22.-23.9. byl závod v Úvalech, na který jsem se nakonec z důvodu bezpečnosti zajištění pořadatelem rozhodl nejet. A tak zůstalo pouze u náhradního tréninku.
17.9. kompenzačně (1 hod., 25km)
18.9. volno
19.9. RVK – rychlostní vytrvalost kopec, 4 x 7 minut mezi 166-168 pulsy, leje a tak jedu na trenažéru (2,5 hod. , 80 km)
20.9. volno
21.9. vytrvalost, svižněji (1hod. 50 min, 60km)
22.9. vytrvalost, volněji (1hod. 50 min, 50km)
23.9. vytrvalost (5,5 hod., 165km), na konec sezóny si s kamarády děláme radost a vyrážíme na Paprsek do Jeseníků.

Následující týden překopáváme kvůli služební cestě. A tak si dávám hned na začátku dva dny volna.
24.9. služební cesta OKTOBERFEST – Mnichov :-)
25.9. Mnichov
26.9. Laudón  - SVK – silová vytrvalost kopce, 2 x 3 minuty (165-168 pulsů),  RVK – rychlostní vytrvalost kopce, 4 x 3 minuty (opět mezi 165-168 pulsy). Poslední dva intervaly se mi do toho už moc nechce, ale zvládám vše.
27.9. vytrvalost rovina/zvlněný terén – Štíty, Bludov, Zábřeh (2,5 hodiny, 80km)
28.9. volno
V neděli se účastním společenské události a tak vypouštím jediný závod v okolí - Petřvald a zároveň tomu přizpůsobujeme i víkend.
29.9. částečně se snažím nahradit víkend bez závodů a tak si dávám do těla. Vybírám si zvlněný až kopcovitý profil vedoucí přes Svitavy, Poličku, Sádek, Borovnici až na Buchtův kopec (813 m.n.m.), který se nachází na Vysočině nedaleko Sněžného a Devíti skal. Rovinu jedu svižně, brdky ostře ze sedla a kopce také téměř závodním tempem. Závěr Buchtova kopce je kilometr a půl dlouhá stěna po kostkách, kterou jedu 34x23,25. Zpět už to je podstatně příjemnější svezení (3 hod.20 min., 110km).
30.9. kompenzačně (20km, 50 minut)

1.10. volno
2.10. 1x5 minut RVR – rychlostní vytrvalost rovina na rozjetí  (163-166 pulsů), po té přejíždím opět na Laudón, kde začínám sázet intervaly do kopce. Následují 2x3 minuty SVK, které jezdím mezi 165-168 pulsy na padesáti až šedesáti otáčkách. Poslední sérií jsou MxK – maximální intenzita – kopec a to 4 x 1 minuta. Moc se na to netěším, ale zvládám to překvapivě dobře. Rozjíždím to někde mezi 125 až 135 pulsy  ze sedla, po chvíli si sedám a držím to někde na devadesáti otáčkách. Opět špurtuji a jedu co to dá. Všechny intervaly MxK končím okolo hranice 180 pulsů. Zbytek už jen v klidu na vyjetí (1hod. 40 minut, 50km).
3.10. kompenzačně (1 hod., 25km)
4.10. vytrvalost (2hod. 20 min., 75km)
5.10. volno
6.10. rozjetí (1hod. 20min., 40km), 1x6min. RVK –rychlostní vytrvalost rovina, jenom pokládám nohy a cítím, že by to zítra mohlo jet
7.10. Poslední šlápnutí – UAC

Do místa startu přijíždím okolo desáté hodiny a tak mám dostatek času na delší rozjetí. Venku je 10 stupňů, leje a tak na sebe házím teplé čapáky, rukavice, zimní čepici a návleky. Před závodem najíždím 25km a těsně před startem se musím ještě převléct do suchého. Teplo rozhodně není a tak jedu i závod v pláštěnce. Od lajny to hned nakopnu, ale nedávám do toho maximum. Po necelém kilometru jsem dojet.  Jeden z týmů si to pečlivě hlídá. Všechny brdky i když se jedou svižně přejíždím relativně v klidu a držím se pouze těsně za špicí. Před polovinou druhého okruhu se mi začíná zdát, že mám měkčí zadní kolo. Pro jistotu se ještě zeptám závoďáka jedoucího za mnou a ten mi to potvrzuje. Mám defekt a za chvíli jedu po téměř prázdné galusce. Tak jsem si ani pořádně dneska nezazávodil…


Marian Hajzler

Miloš Krejčí
Enduraining – cyklistický trénink