Klikovy vrchy 2010

75km, 2:03:10,00, nastoupáno 1160 metrů, průměrná rychlost 36km/h, 65 startujících v prvním balíku.
Sešla se kvalitní konkurence i přesto, že se blíží konec sezóny. Od startu se jelo klidné tempo a ani moc pokusů o odjíždění nebylo. Rozjel jsem se až na 20km, kde jsme v krátkém kopci odskočili v pěti lidech. Nebral jsem to moc vážně, protože to bylo brzy a balík měl chuť jet. Během pár kilometrů nás taky dojeli. Bylo to kousek před sjezdem do Městečka, což byl první ze tří velkých kopců.
Ty tři velké kopce se jeli mezi 35km (50 minuta) až 60km (100 minuta). Ve sjezdu se to trochu strkalo a každý se snažil být vpředu. Po sjezdu byla ostrá pravá, pak koleje a hned kopec, takže být vpředu byla velká výhoda. Kopec měl 3km, 8min., průměrný sklon 5,7%. Jelo se tempo tak na hraně, ani šrot, ani pomalu. Na vršku kopce nás bylo kolem 25.
Na horizontu se jelo dál tempo a následoval sjezd do Roztok, kde začal druhý kopec. Měl 3,7km, 10min., průměrný sklon 6,7%. Od spodu jel špic Petr Novák a jelo se svižné tempo, od půlky jsem si už docela dával, ale ještě to šlo. Asi ve 2/3 stoupání do tempa nastoupil Zahrada a skupina se dost natáhla a někteří začali odpadat. Chviličku se jelo tempo a Zahrada nastoupil znovu a ještě to asi dvakrát zopakoval. To už jsem jel šrot. Na horizontu nás bylo šest. Bohužel mezi nás najelo auto a natažená skupina neměla takovou díru, takže nás během chviličky dojeli a za další chvíli jsme se sjeli do 16 lidí.
Následoval sjezd pod Sýkořice, kde byl třetí a poslední velký kopec. Měl 3km, 8min., průměrné stoupání 5,5%. Skoro celý kopec se jelo tempo bez větších nástupů, takže nás bylo na horizontu pořád asi 16. Jelínek, Koubík, Zahrádka, Kříž, Želina, Kuchař, Novák, Krummer, Šnajdr, Janoušek, Netík, Jelínek, Miller, Říha, Jeřábek a já. V téhle skupině, jsme jeli tempo a do toho občas někdo zkusil odjet, ale nikdy to netrvalo dlouho, protože jsme byli vyrovnaní a všichni střídali.
Od posledního kopce byli jen houpáky a žádný velký kopec, takže se dalo čekat, že to dopadne hromadným spurtem. Dojezd byl po hlavní silnici ve Velké Dobré, pak široká zatáčka a za ní kopec 3,5%, který se kousek před cílem srovnal. Jeli jsme ve skupině a všichni se snažili dostat dopředu a tak byla trochu strkanice. Najel jsem si do první řady a čekal jsem, že někde za zatáčkou na 300 metrech někdo nastoupí. Trochu mě překvapilo, že už před zatáčkou (víc jak 400m) nastoupil Jelínek hned za ním Petr Zahrádka a Petr Novák, kteří jeli vpředu. Tam jsem udělal hroznou chybu. Zdálo se mi to brzy, tak jsem si nastoupil, ale jen napůl a naplno jsem za to vzal až za zatáčkou. To mě stálo pár metrů. Začal jsem si postupně přikládat a dojíždět Petra Nováka, který jel kousek za Zahradou a ten zase za Jelínkem. Pomalu jsem začínal přelézat Petra Nováka, ale on jel pořád stejně a netuhnul. Nezpomalil ani Jelínek ani Zahrada. Takže na pásce jsem na Nováka měl ztrátu asi 20cm, ale neskočil jsem ho. Spurt 450 metrů, 35 vteřin, max. 50km/h, max. 1050W na převod na pásce až 53x12 a kadencí mezi 90 – 100 ot./min., což není úplně špatné, ale jak je vidět na bednu v UAC to nestačí. Vyhrál Jelínek, druhý Zahrada, třetí Novák, já čtvrtý.    

Zbyněk si ten spurt okomentoval sám, tak přidáme obrázek a možná i porovnání se stejným závodem a stejným spurtem v roce 2008.
Čas spurtu byl v obou závodech na vteřinu stejný, jen letos se začalo o 40m dříve, jelo se tím pádem o 4 km/h rychleji i když nejvyšší  rychlost byla téměř stejná. Jeden podstatný rozdíl byl v rychlosti před spurtem – jinak se začíná když jedete 28 km/h jako v roce 2008 a jinak když 38 km/h jako letos. No a k tomu samotnému průběhu je to opět věc diskuse o poměru síla kadence – je krásně vidět jak na posledních 150m jde kroutivý momen (šedá křivka) už trochu dolů (které nohy by to taky udržely na 80 N-m tak dlouho…) a výkon padá dolů shodně s kroutivým momentem, protože kadence a tady to (asi) je se drží nízko - pod 90ti otáčkami.





Zkusme opět naše porovnání z minulého týdne – rychlejší a pomalejší. Na rozdíl od Stodůlek je toto úplně jiný závod a o konečném výsledku jednoznačně rozhoduje bytí a nebytí v té správné skupině v každém ze třech Klikových vrchů.  Takže ke Zbyňkovu hodnocení „ani šrot, ani pomalu“ si přidejme pár čísel.

Buková – kdo jel neuvěří, že je jen tři kilometry dlouhá… ale jestli ji jedete průměrem 350W nebo 278W dělá nahoře 4,5 minuty rozdílu.












Roztoky – tady je díky tomu, že špička závodila (všimněte si hlavně nástupů kde Zbyněk řadil těžší a rozjížděl to opakovaně silou 65 N-m – řekněme přes 30kg na každou nohu a každé sešlápnutí…), kdežto vzadu už pomalu dochází síly rozdíl ještě větší – 360W a 9:40 vs. 269W a 16:16.











Sýkořice – krutý pohled výkonnostní pravdě do očí – špička 340W a 7:42, ti co jedou vzadu před sanitou 215W a 14 min.












Rozdíl na těchto třech kopcích dohromady dělá 17:24. I kdybych byl cyklista sebelepší, měl techniku hák, všechno…, tak mít kritický výkon na 8 min 350W a to tak, že opakovaně  nebo 286W a to tak, že jen jednou za závod, znamená v tomto závodě rozdíl propastný. Takže pokud jsme si na Stodůlkách „vystačili“ cyklistikou, nástupy, krátkými špičkami, tak na Klikáčích je to především o poctivém „prahovém“ výkonu a to všechno ostatní ano rozhoduje, ale už jen mezi těmi co mají ten výkon na prahu podobný.

Zbyněk Kudrna, Enduraining Cycling Team
Miloš Krejčí, www.enduraining.com