Bratronické okruhy 2010

Časovka v sobotu dopoledne10km – 15:11,00min., převýšení 105 metrů, průměrná rychlost 40km/h, průměrné otáčky 88/min. Trať byla dost zvlněná. Start do krátkého kopce, pak sjezd 2,5km, následně kopec 1,5km kolem 3,5% z kterého se to zlomilo do kilometrového sjezdu, za ním byla mírně zvednutá rovina 3km a pak už jen krátký kopec do cíle.

Kozu ani disk jsem si nevzal, tak jsem zvolil taktiku hodně točit, držet se za spodky (řidítek), snažit se nastupovat a rozjíždět to přes horizonty. Odstartoval jsem na malou a jel jsem, tak abych se hned nezahltil. Na horizontu jsem dal velkou a rozjel jsem to už co to šlo. Ve sjezdu jsem asi trochu ztrácel na převodech a v hupech mi chyběl disk, aby mi podržel rychlost, takže jsem to rozjížděl přes kadenci a nástupy (pozn.: jo jako výmluva dobrý – viz. dále). V kopci jsem jel v sedle, ale snažil jsem se točit na velkou lehčí převod. Pokud to šlo a měl jsem na to morálku, tak jsem si nastoupil. V cíli 1-Míl 14:44,00, 2-Mužík 14:59,00, 3-Zahrádka 15:04,00 Na prvního jsem ztratil jen 27s.




Těžko kriticky hodnotit něco co se v podstatě povedlo nebo minimálně se to ostatním soupeřům obdobně nepovedlo, ale 16 nástupů na 15 min časovce, kde byly jen tři zatáčky a rozdíl 29W mezi průměrným a normalizovaným výkonem (ukazuje na už značnou variabilitu = nevyrovnanost, neplynulost… výkonu) asi není tak úplně optimální, ale Zbyněk to prostě jezdí takhle neklidně a tentokrát mu to i docela vyšlo.

Odpoledne silnice 1. etapa 63km – 1,47hod., převýšení 1200 metrů, průměrná rychlost 34,5km/h, trať bylo nahoru a dolů, proto taky nasbíráno 1200 metrů převýšení na 63km. Na první pohled se to nezdálo, ale v podstatě na okruhu rovina moc nebyla. Jely se 4 kola. Na konci okruhu byly dva kopce za sebou první 1,5km, 4min., začátek kolem 10% a postupně se rovnal ke 3%. Pak následoval sjezd a kopec 1,3km, 3.30min., sklon mezi 4% - 7%.

Od startu se postupně zrychlovalo a začalo se odjíždět. Vždycky někdo nastoupil a odskočil, ale během chvíle se to sjelo. Hodně aktivně jel Míl, ale zbytečně plýtval silami. Ve stojce na konci prvního okruhu se balík zredukoval poprvé, ale do druhého kola nás vjíždělo pořád asi dvacet. Na konci druhého kola v kopci nastoupil Zahrada a celá skupina se natáhla a roztrhla. Bohužel prudká část kopce byla krátká a když se stoupání začalo rovnat, tak byl hodně znát hák a dalo se vyvážet. Po sjezdu a dalším kopci jsme se sjeli a bylo nás dvanáct.
Třetí kolo se jelo tempo a v kopci se to opět rozjíždělo, ale skupina byla stále stejná. Ve čtvrtém kole tři kiláky před cílem ve sjezdu jel Hajzler a Nežerka, trochu rychleji a nikdo po nich nešel. Pomaličku nám odjížděli až měli pár vteřin. V posledním kopci rozjel Petr Zahrádka hodně rychlé tempo a začali jsme se natahovat a pak do toho začal nastupovat. Na horizontu jsme už byli potrhaný a vypadalo to, že odjedeme. Bohužel už nikdo neměl na to, aby Petrovi vystřídal a rozjel to do sjezdu. Já byl rád, že jsem vydržel v háku. Poslední kilák jel Zahrada špic a snažil se utrhnout celkově vedoucího Míla a získat nějakou vteřinku. Cíl byl do kopce za zatáčkou. Tři sta metrů dlouhé stoupání 4%, s maximem na 900W. Kousek za zatáčkou jsem nastoupil a tím, že jel Zahrada dlouhou špic tak nebyl takový problém ho přelézt. Ujetá dvojička nám nakonec dala dvacet vteřin, ale naše skupina se roztrhla, takže jsem pár vteřin najel a pět jsem jich dostal za bonifikaci. Po etapě celkově. 1-Hajzler 2:02:19,00, 2-Míl 2:02:20,00, 3-Zahrádka 2:02:26,00, 4-já 2:02:31,00.

Neděle dopoledne silnice 2. etapa 105km, 2,47h, převýšení 1280 metrů, průměrná rychlost 37,5km/h, 4kola po 26km. První kolo průměr 40,5km/h, druhé kolo 39km/h, třetí kolo 37km/h, čtvrté kolo 36km/h. Na okruhu žádný velký kopec nebyl a jen kousky byly na hraně mezi velkou a malou plackou. Odstartovali jsme v poklidu do mírného kopce v Bratronicích. Klid trval přesně minutu. Pak nastoupil Zahrada. Když jsem to viděl, tak jsem hned šel po něm. Sice jsem se skoro nerozjel a měl jsem tam malou placku, ale nechtěl jsem něco propást, tak jsem to zkusil. Na horizontu jsem ho dojel a za námi bylo pár dvojiček a o kus dál natažený balík. Během chvíle nás bylo osm a balík na pár vteřin. Jeli jsme kolotoč, ale náskok byl pořád stejný. Postupně se naše skupina zredukovala na šest lidí. Následně měl Nežerka defekt a Želina odpadl, takže jsme byli čtyři. Zahrádka, Šnajdr, Hajzler a já. Jeli jsme pořád hodně rychle, ale před balíkem jsme měli náskok jen několik set metrů. Druhé kolo to vypadalo stejně, jeli jsme šrot a balík na dohled. Čekal jsem, že se musí zlomit a přestat jet, ale trvalo to už hodně dlouho. Ve třetím kole se nám spolupráce trochu rozpadla, protože přestal Hajzler střídat. Honza Šnajdr, měl taky trochu krizi a omezil střídání. Takže to nakonec vypadalo tak asi, že Zahrada táhl 40%, já 30%, Šnajdr 20% a Hajzler 10%. Naštěstí se balík zlomil a začal ztrácet. V posledním kole už jsem toho měl plné zuby a bolely mě nohy. Na balík jsme v tu chvíli měli kolem tří minut. Tomu, že to udržíme jsem věřil, ale moc jsme nevěřil, že ustojím Zahradův nástup s kterým jsem počítal v předposledním kopci dva kiláky před cílem. Vjeli jsme do něj v klidu a já jel špic. Snažil jsem se jet tak, abych mohl ještě nastoupit, ale Zahrada za to vzal tak, že jsem chytil díru a během celého kopce jsem ji nedokázal zmenšit. Na vršku jsem měl sto metrů na Zahradu a Hajzlera. Za mnou měl podobnou mezeru Šnajdr. Ještě chvíli jsem to zkoušel, ale už jsem na to neměl, tak jsem si jen hlídal Šnajdra, abych nemusel řešit spurt. V cíli Hajzler, Zahrádka, já s dírou kolem půl minuty. Šnajdr patnáct sekund za mnou. Balík přijel za tři minuty. Po etapě celkově 1- Hajzler  4:49:03,00  2- Zahrádka 4:49:13,00  3- já 4:49:48,00.
















Tak jak sem komentoval nerovnoměrné tempo v časovce (v porovnání řekněme s optimem) tak se sluší z druhé strany komentovat i tento 104,5 km dlouhý únik. Variabilita v porovnání s jinými závody zde byla pochopitelně minimální – při 289W průměrného výkonu, byl Normalizovaný výkon 314W – 25W rozdílu není skutečně na hromaďák mnoho (je to dokonce méně než v úvodní časovce) a ukazuje to především, aspoň z pohledu Zbyňkova wattmetru na plynulou spolupráci a tempo odjeté skupiny.


Zbyněk Kudrna, Enduraining Cycling Team
Miloš Krejčí, www.enduraining.com

Foto: www.racergallery.com a http://dadasi.rajce.idnes.cz