Žlebský Zubr 27.9.2008 silnice

V sobotu jsem jel silnici ve Žlebech u Čáslavi. Jelo se sice jen 60km, ale dost kopce. V cíli mi ergomo ukázalo 1050 výškových metrů. Účast byla slabší než obvykle, ale to bylo tím, že se jel zároveň závod v Úvalech a v Kolíně byla jízda na ukončení sezóny. Startovalo nás něco přes třicet. Bylo tam pár důchodců co se občas svezou na poháru masters a pár místních závoďáků. Prvních pět kiláků až pod první kopec se jelo pohodově třicítkou, ale mě se moc dobře nejelo. Byl jsem hodně ztuhlej a vůbec se mi netočily nohy. V týdnu jsem sice trochu trénoval, ale pořád jsem se nedal dohromady po tom výpadku. Vím, že teď moc nemůžu dát na pocity, ale cítím se líp, když jsem trochu přidřenej, pak to tak nebolí. Ten první kopec byl na Třemošnici a jel se docela v pohodě. Já byl na konci skupiny a když jsem viděl jak se tam dělá skupinka sedmi lidí, tak jsem si je docvaknul a čekal co bude. Pořád se jelo, ale žádný šrot. Tak jsem si počkal až na konec stoupání a asi 500 metrů před vrcholem jsem si tam dal velkou a trochu za to vzal, aby se to roztrhlo. Naštěstí je po kopci taková trochu zvedlá rovina kde jede každý za své a dá se jet pořád svižně. Tak jsem jel. Po chvíli jsem se otočil a už za mnou byla díra, tak jsem ubral, aby mě někdo dojel a nejel jsem sám. Dojel mě Novotný a ještě jeden z Agra. Další už měli docela díru, tak jsme jeli ve třech.

Během chvíle jsme měli slušném náskok, protože když jsem se otočil v dalším kopci už nebyl nikdo vidět. Myslel jsem, že když to bylo tak jednoduché jim odjet, tak že to bude pohoda, ale bylo to jinak. Jel se jeden kopec za druhým a spolujezdci měli překvapivě až dost sil. Měl jsem hodně vysoké tepy a fakt jsem si dával. Bylo tam pár houpáků, kde se jelo rychle a trochu to bolelo, tak jsem se snažil hodně točit a nejet to na sílu. Střídali jsme tak po minutě, takže žádný výlet. Když už jsme se začali blížit k Třemošnici a do cíle to bylo deset kiláků, začal jsem řešit dojezd.

Před startem jsem myslel, že zkusím odjet asi tři kilometry před cílem, kde je táhlý kopec. Když jsem, ale viděl jak oba jedou, tak jsem to přehodnotil a chtěl jsem to nechat na spurt, protože dojezd znám a věřil jsem si v něm. Ale Petr Novotný si asi tolik nevěřil a udělal to chytře. Pět kiláků před cílem byl přejezd přes koleje, najel si na špic, skočil ho a hned nastoupil. Já chvilku zaváhal, protože jsem čekal co ten druhý, ale on nic. Tak jsem si nastoupil a chtěl jsem ho urvat, ale znáš to, někdy se nemůžeš soupeře zbavit ať děláš co děláš. Tak jsme jeli spolu, ale Petr už měl přes sto metrů. Jel jak blázen a vůbec jsme ho nedojížděli. My sice byli dva a on mi trochu střídal, ale jel na špici pomalu, tak to zůstalo hlavně na mě. Jel jsem co to šlo, ale byl pořád stejně daleko. Dojeli jsme ho až na začátku Žlebů, protože to bylo mírně do kopce. Když jsme se sjeli, najel jsem si na druhý flek za něj. On sice zpomalil, ale pořád jel špic. Asi 800metrů před cílem byla ostrá levá, za ní Petr nastoupil, ale už to nemělo moc šťávu. V pohodě jsem mu uvisel a ještě před horizontem jsem ho skočil a ujel o pár metrů. Pak už to byla formalita. Byly tam serpentína, který jsem prokličkoval mezi autama a pak už jen sto metrů do cíle. Druhý přijel ten veterán a třetí Petr. Po nás přijížděli ostatní kluci po malejch skupinkách, ale měli docela velký zásek Tyhle hobby závody jsou občas dost těžké i když se to na stratu nezdá. Ale co, byly to závody a na těch se má závodit a taky už je skoro konec, tak si to chci ještě užít.

Zbyněk Kudrna, Enduraining Cycling Team
foto Denisa Pekingová a Míša Brtníková
další fotky na www.reedik.rajce.idnes.cz

Nejčtenější články:

V první části programu ENDURAINING ELEMENTARY jde o práci s tzv. hlubokým stabilizačním systémem páteře. Od velmi útlého dětství máme v mozku uloženy automatické pohybové programy více »

Hubnutí břicha není pro většinu z nás jen zásadní estetickou otázkou, ale je i velmi důležité z pohledu zdraví a metabolického syndromu. Nesledujte tudíž jen svou hmotnost a BMI, ale změřte si alespoň každé 2 měsíce kontrolně obvod pasu. Jestliže se nám "michelinky" rozjedou od prsou až k tříslům, máme snad i motivaci s tím začít něco dělat. více »

Causa bolavé koleno aneb pohádka o Specialized Body Geometry Fit se (snad) šťastným koncem. O Specialized Body Geometry Fit 3D aneb „jak správně sedět na kole“ toho bylo poslední dobou 2010/25merida2.jpgpopsáno a předvedeno hodně. Krásné prezentace jsou určitě důležité, ale jak celá věc funguje v praxi a jak může pomoci? více »

Archiv článků »

bannery_titulka/ikona_pocasi_trenink_2.jpg