Zimní příprava Katka - reportáž 2

První dva týdny druhého mezocyklu byly podobné úvodním zahřívacím, jen válcování a běhání se přesunulo z kompenzační roviny do oblasti základní vytrvalosti, což jsem přivítala. Noční běh v zalesněných kopcích je krásný, pokud máte možnost, doporučuji vyzkoušet.

Musím přiznat, že válce mě regulérně štvaly. Mírnější slovo nemůžu použít, naopak mě napadá ostřejší výraz více vystihující moje pocity, ale nehodící se do tohoto článku. Kadence a rychlost  jízdy spíše připomínala střelbu z muškety než moderní střelnou zbraní s kadencí ratatata. Pravda,   odstranění nejhoršího bordelu z jednoho válce (a určitě i stále probíhající kadenční intervaly)  toto trochu napravilo, i nálada se vylepšila a zmizelo odpočítávání minut zbývajících do konce válčení s válci. To se nepochybně za čas bude hodit, až trénink na kole nabude většího významu a venku zrovna jezdit nepůjde.

Á propos, sportování venku. Ne vždy k němu je nejvhodnější počasí. Jet  čerstvým  deseticentimetrovým sněhem ještě jde a nepostrádá to jistou dávku romantičnosti, když se najde lesní cesta, kterou se už prohrabalo aspoň jedno terénní auto. Sice se takový trénink chvílemi podobá spíše než cyklistice nacvičování pádů v judu, ale zábavný je. Pokud vám protivanoucí svěží větřík o rychlosti k 50 km/hod nezačne při teplotě -6°C metat veškerý sníh Žďárských vrchů do obličeje a za krk.

Ono je krásné v čerstvém sněhu  i chodit. Ale běhat intervaly? V lese sněhu až po lýtka. Třetí den silničáři sice už najdou místo, pod kterým se skrývá jediná místní silnice a prohrnou jej, ale nenasypou štěrk a vytvoří tak základní vrstvu pro nádherné kluziště, o kterém kdyby věděla Martina Sáblíková, jistě by nejela trénovat do zahraničí. Na tom běhat intervaly do kopce? A když už silničáři najdou i štěrk, zrovna řádí vichřice s nárazy větru několikanásobně přesahujícími průměrnou rychlost slušného cyklisty na těžkém bikovém závodě.

Kvůli tomu se objem odsportovaných hodin příliš nelišil od objemu prvního mezocyklu, ač byl plánován vyšší. V dalších dvou týdnech se dokonce snížil,  čekaly mě první běžecké závody. Terén už plně přál intervalům, dal se odtrénovat dvouminutový běh do kopce při nejvyšší udržitelné rychlosti i několikavteřinový sprint na rovině,  takže do prvního krosu jsem přece jen nastupovala už lehce rozhýbaná.

Přiblížím vám trasu prvního závodu - čtyři kopce nahoru, tři kopce dolů, vše 10% +, občas nepříjemné bláto, které ve skluzech, pardon, sebězích hrozilo nutností urychleně si vybrat strom, o který by se dalo zastavit. To celé na pouhých 4,3 kilometrech. Asi klasický kros, ale já  čuměla jak vejr na nová vrata. Trochu mě to zaskočilo, netušila jsem jaké tempo zvolit, abych nepřepálila. Ale běželo se mně pěkně, bez problémů, vyhnula se mně bolest i křeče. A i druhý den jsem se cítila dobře.

Druhý závod byl příjemnější, sice ještě bahnitější, ale pro absenci prudkých kopců se mně běh v krosových botách nesmekal. 10 km jsem  zvládla v čase, kterým by se běžec nechlubil. Ale běželo se mně krásně, lépe než před týdnem, dokonce se mně dařilo rychlost až do konce stupňovat, opět se neobjevily žádné problémy, takže jsem spokojená. Tento okruh se běhává každý měsíc, bude zajímavé na něm sledovat vývoj mého běhu, srovnání jednotlivých závodů věnuji samostatný článek.

Závodům se přizpůsobil i trénink, kromě již zmiňovaných intervalů a snížení objemu se opět objevila kompenzace na kole a dny volna se navýšily na dva. Přizpůsobit se musela i posilovna. Navíc jsem při posilování v tomto druhém startovacím období trochu zvýšila váhu a počet opakování, ale k tréninku silové vytrvalosti jsem se ještě nedopracovala. A jak tak koukám na plány do dalšího mezocyklu, brzy to ani nenastane. O svátcích mě čeká první znatelnější navýšení objemu.

Ty závody opravdu vypadají dobře, ať už pro běh samotný nebo prostě jako "občasná" intenzita do zimní přípravy rozhodně plní svoji funkci i proto, že Kačka dobře toleruje vysoké intenzity a takový závod pro ni už v tuto chvíli neznamená vyřazení z běžného provozu na několik dnů, jak se mnoha spíše cyklistům může lehce stát. Pro ilustraci a potvrzení předkládáme k nahlédnutí záznam z posledního závodu (omlouvám se Kačko vybral sem tento "obrázek" a ne tu fotku ze startu kde ti to opravdu sluší...) zde je navíc patrný "mazácký přístup" postupného navyšování intenzity vrcholící cílovým sprintem...

 

Kačka http://kamenurazu.bloguje.cz/
Miloš Krejčí www.enduraining.com