Zakončení sezóny - Halouny 4.10.2008
Pozn.: Neboj Zbyňku, to by mě ani nenapadlo, pokud se nepletu nechali jste si společnými silami odjet Tomáše Okrouhlického (asi aby se Vám nepletl ve spurtu...) tak jaképak vítězství?...
Tak v sobotu jsem uzavřel letošní sezonu v Halounech u Řevnic. Už jsem se na to těšil. Letos to bylo pro mě dlouhé a náročné. A hlavně jsem se posledních pár týdnů necítil úplně fit. Takže jsem toho moc nenajezdil a bylo to znát na síle a musel jsem to dohánět kadencí. Pozn.: Ne teď už vážně, já su taky strašně rád. Ten poslední měsíc nebyl úplně jednoduchý a diskuse typu "potřebuju víc trénovat", "ne, podívej se na sebe, ty potřebuješ víc odpočívat..." už trvaly dost dlouho a navíc takhle se to opravdu nedá dělat do nekonečna. Takže skvělé, že se to povedlo takhle úžasně výsledkově doklepat.
Jela se silnice na 67km. Byl tam nájezd pár kiláků a pak dvě kola kolem 30km. Před startem jsem si říkal, že to bude krátké a snad pohoda na závěr sezony, ale opět se ukázalo, že se na UAC závodí vždycky. Na startu chyběl z favoritů jen Krupi, který má zlomené žebro z Varů, pak Ondra Charvát a Novák z Královic, jinak byli všichni. Z příchozích přijel i věčný nastupovač Říha.
Odstartovalo se a jelo se poměrně v klidu. Mně se jelo normálně i přesto, že jsem toho poslední týden moc nenajezdil a ani v pátek jsem se nerozjel. Měl jsem totiž ve čtvrtek noční a pak jsem letěl do školy, z které jsem přijel až v šest večer, tak jsem už neměl sílu a šel jsem spát.
Docela dost foukalo, tak jsem se snažil zašít v balíku, abych zbytečně nevětral a pošetřil síly až to bude třeba. Byl hodně velký rozdíl jet na větru nebo v háku při tom jak foukalo. Asi na desátém kilometru byl kopec na Bykoš, tak 2 km dlouhý. Najíždělo se do něj svižně a trochu se to mlelo, jak nás bylo ještě hodně a každý chtěl být vpředu. Jel jsem kolem desátého místa, abych byl u toho kdyby se něco dělo, ale jelo se jen svižné tempo a žádný velký trhák se nekonal. Jen Prochajda si kousek popojel, ale ještě to nemělo cenu. Nahoře se to zlomilo do sjezdu a udělalo se tam pár děr v balíku. Já byl naštěstí vpředu. Po sjezdu se to postupně sjelo na kompaktní skupinu. Pak byla dost nepříjemná rovina proti větru a kdo tam nebyl, tam měl smůlu, protože tam fakt foukalo.
Tím větrem se díry zvětšily a bylo pro spoustu lidí hotovo. Během okruhu bylo ještě pár houpáků, ale nejhorší byl ten vítr. Zůstalo nás tam 13. Byl tam Říha, Mužík, Procházka, Malina, Zahrada, já, Chyba, Kuře, Horák, Miller, Kuchař, Okrouhlický a jeden od Vokolka, takže slušná skupina, která celkem jela. Překvapivě neuvisel ani Libor Janoušek. Ale jak se to trhlo, tak se to aspoň uklidnilo, začali jsme střídat a jelo se pravidelné tempo Až pod Bykoš v druhém kole to bylo v klidu. Najížděl jsem do něj celkem vpředu, ale nechtěl jsem si hned dávat, tak jsem dal malou a pomalu cedil. Když se to vpředu začalo formovat, tak jsem si najel do druhé lajny a čekal kdo za to vezme. Kousek před vrcholem nastoupil Okrouhlický a s ním Zahrada, Kuře a Chyba, prostě klasika. Tak jsem se zvedl dal těžší a jel za nima. Věděl jsem, že tam musím být jinak to pak sám na větru nedojedu. Naštěstí jsem je na vrcholu doskočil. Ve sjezdu jsem se to ještě snažil rozjet, abychom se trhli pořádně a zezadu nás zbytečně nedojeli.
Tak tohle musí potěšit kdejakého cyklistického teoretika - krásný stupňovaný výkon kdy ty celé 4:18 min (celý kopec) jel Zbyněk v průměru na 388W nicméně poslední dvě minuty na 431W.
A tady je ten samý kopec jen trochu jiný pohled na Zbyňkovu taktiku - zelná křivka je kadence a bílá znázorňuje zařazený převod . Je tady krásně vidět jak Zbyněk zkouší oboje - držím převod a akceleruji kadencí a po té si dá těžší a jede za sedla (na minutku). Naopak z kopce to rozjížděl čistě na kadenci (až 115).
Když už jsme najeli na rovinu, tak oni byli vidět ještě pořád ve sjezdu. Měl jsem toho v tu chvíli plný zuby, ale bylo nás ve skupině jen 6, tak jsem musel střídat jako ostatní. To je vždycky to nejhorší, někdy horší než ty nástupy v kopci. Zůstal tam Okrouhlický, Zahrada, Chyba, Kuře, Horák a já. Jeli jsem pak kolotoč, takže žádný výlet. Trpěl jsem hlavně v těch brdkách, kde je to na sílu, ale věděl jsem, že si tam nemůžu nechat díru jinak by to byl můj konec. Naštěstí se jelo pořád jen tempo a nikdo nezkoušel odjet, snad si trochu dávali i oni. Až v Litni byla dost nepříjemná krátká stojka, kde nastoupil Okrouhlický a odskočil nám, ale nikdo se ani nezvedl jen Zahrada ze slušnosti povídá "tak ahoj". Je vidět, že slušné vychování je pořád mezi cyklisty na prvním místě a toho by se měli držet všichni. Když někdo odjíždí, tak se pozdraví a popřeje se mu hodně štěstí. Před vrškem nastoupil Chybič a Zahrada, tak jsem to zkusil taky a jel doraz, protože jsem čekal, že se to trhne, ale bylo to krátké. Kuře s Horákem měli pár metrů díru, ale stejně se to hned zase sjelo. (Pozn.: to je důkaz, že si to kluci opravdu nedělali lehké - ta stojka jim celá sice trvala jen 1:38 min, ale u Zbyňka průměrem 484W a to ještě okořeněno třemi nástupy na úroveň 650 - 700W. Rychlostně to znamená, že tento kopec jeli průměrem 28,5 km/h.) Jen jsem si to zbytečně prásknul. Pak byl sjezd, kde vlezl Okrouhlický na špic, nikdo za ním nejel a když to viděl, tak jel sám. Prostě nám plynule odjel. My jeli jen tempo a nikdo nezkoušel odjet. Sjeli jsme z okruhů a bylo to tak čtyři kiláky do cíle. Bylo to spíš z kopce a po větru, takže jen čekání na spurt. Poslední kiláky jsem se snažil jet lehký převod a hodně točit, abych ulevil nohám (pozn.: průměrná kadence tady byla rovných 100) a když jsme odbočili do cílového kopce, dal jsem si malou.
Ten dojezd je asi 800m do táhlého kopce, tak jsem se nechtěl hned na začátku utavit. Najel jsem si na konec skupiny, abych měl přehled. Na 400 metrech jsem si dal velkou, chytnul se za spodky a čekal. Viděl jsem, jak se na 350 metrech zvedá Kuře za ním Chybič a Zahrada. Dal jsem si o zub těžší, ale rozjel jsem to plynule, protože to bylo ještě daleko. Dojel jsem Zahradu a pak Chybu a kousek před páskou jsem skočil i Kuře. Překvapil jsem sám sebe, protože jsem při závodě sílu moc necítil, ale tady to celkem šlo. Jel jsem ten spurt na těžkej a plynule, ale vyplatilo se to, protože to Kuře rozjel brzo a bylo to dlouhé.
Tady je celý závěr z pohledu rychlosti (modrá křivka) a výkonu (žlutá). Po nájezdu do kopce prvních 722m na průměrný výkon 293W, rychlostí 23 km/h a po té 303 m (26 sec) na 800W bez razantnějšího nástupu, krásně plynule rychlostí 50 km/h. Protože je to ten samý dojezd jako při Brdském švihu, nabízí se zde srovnání - tam se první část cílového kopce jela podstatně rychleji - 382W (31 km/h) a díky tomu se v cíli spurtovalo (teda Zbyněk spurtoval o třetí flek...) "pouze" 45 km/h (576W).
I když spurt je hodně o štěstí a o pozici, byl jsem rád, že jsem vyhrál, ale na závěr sezony to byla pěkná dřina. Prostě kdo trénuje s Endurainingem, ten vyhrává. Dobrá reklama ne?
(pozn.: tady z toho povídání spíš vyplývá, že se strašně nadře... )
Protože Halounské okruhy byl závod v této sezóně pro Zbyňka skutečně poslední a v následujících dnech jej čeká teplo, moře, masáže... no prostě all inclusive zasloužená dovolená, přineseme v dalším článečku ještě obrázky a čísla hodnotící celou sezónu. Navíc budeme v reportážích pokračovat i přes zimu a společně hodnotit Zbyňkovu přípravu na příští rok - detaily opět v samostatném článku.
Závěrem vás ještě nemohu připravit o neopakovatelné kouzlo vyhlašování vítězů v restauraci U paviána v Halounech... a Zbyňku, ještě jednou gratulace - je to prostě radost.
foto: www.racergallery.com
Zbyněk Kudrna, Enduraining Cycling Team
Poznámky na základě záznamu z wattmetr Ergomo Miloš Krejčí, info@enduraining.com
Nejčtenější články:
V první části programu ENDURAINING ELEMENTARY jde o práci s tzv. hlubokým stabilizačním systémem páteře. Od velmi útlého dětství máme v mozku uloženy automatické pohybové programy
více »
Hubnutí břicha není pro většinu z nás jen zásadní estetickou otázkou, ale je i velmi důležité z pohledu zdraví a metabolického syndromu. Nesledujte tudíž jen svou hmotnost a BMI, ale změřte si alespoň každé 2 měsíce kontrolně obvod pasu. Jestliže se nám "michelinky" rozjedou od prsou až k tříslům, máme snad i motivaci s tím začít něco dělat. více »
Causa bolavé koleno aneb pohádka o Specialized Body Geometry Fit se (snad) šťastným koncem. O Specialized Body Geometry Fit 3D aneb „jak správně sedět na kole“ toho bylo poslední dobou 2010/25merida2.jpgpopsáno a předvedeno hodně. Krásné prezentace jsou určitě důležité, ale jak celá věc funguje v praxi a jak může pomoci?
více »
© ROSE 99 & Jakub Charvát
www.enduraining.com