Můj trénink pod kontrolou 5
V dnešním článku budu povídat o tomto víkendu a pátku, který mu předcházel. Počasí se nám vydařilo s malou výjimkou v sobotu a tak byla možnost se do toho maličko opřít. Jelikož mám v letošní sezoně jako prioritu závody Velo série 53x11, snažíme se tomu s trenérem přizpůsobit i trénink.
Mám za sebou odležené jediné a doufejme, že v této sezoně poslední nachlazení, které mi vystavilo stop na 9 dní. Po zahřívacím týdnu jsem opět zpět v tréninkovém procesu.
Pátek:
Vyrážím před sedmnáctou hodinou a mám před sebou 2,5 hodiny a opět je to intervalový trénink po rovině. Kvůli nedávné nemoci dávám pouze 2x20 minut těsně pod ANP, což je v mém případě 170 pulsů. Otáčky se pohybují okolo pětašedesáti do sedmdesáti za minutu. Takže je to po nedávné nemoci slušný zákusek. Druhý interval, jako vždy absolvuji ve větší pohodě, jestli se to tak dá nazvat. Prostřídávám převody 50x11, 12, 13, 14 a 15. Po těchto intervalech přichází na řadu ještě 2x5 minut na 90 až 100 otáčkách mezi 155-160 pulsy. S výborným pocitem z tréninku přijíždím těsně před půl osmou domů s 75km. Průměrná tepová frekvence za celý trénink přistála na 140 pulsech.
Sobota:
Kvůli rannímu dešti vyrážím až ve čtvrt na čtyři, když už je silnice suchá a trénink zkracuji, tak abych to zvládl celé za světla. Mám v plánu kopce a to do 160 pulsů. Pro ty, kdo znají místní prostředí, vyrážím směr Tatenice a uvádím kopce s přibližnou délkou stoupání v minutách. Hoštejn 8 min., Svébohov 7 min., Kolšov 5 min., Hrabišín 6 min., Bohdíkov 21 min., Zborov 12 min., Štíty 12 minut a pak už téměř po rovině přes Výprachtice domů. Je z toho hezká stodvacítka a 4 hodiny. Jelo se celkem dobře a dávám tepový průměr 135.
Neděle:
Na neděli mám připravenou vytrvalost o délce okolo 200km. Vyrážíme ve čtvrt na devět v počtu čtyři cyklisti. Trasa: Lanškroun, Jablonné nad Orlicí, Mladkov, Lichkov, Králíky (jeden z kamarádů se odpojuje směr Štíty), Hanušovice, Ruda nad Moravou, Olšany, Postřelmov, Zábřeh na Moravě, Hněvkov, Hoštejn, Tatenice, Staré Město, Moravská Třebová (v Moravské necháváme druhého kolegu), Křenov, Březová nad Svitavou (zde dojíždíme ve dvou další nám známe cyklisty, kteří se k nám přidávají), Svitavy, odkud pokračuji sám, Opatov, Semanín, Ústí nad Orlicí (potkávám další kluky s kterými jedu po cyklostezce do Letohradu) a dále již pokračuji přes Dobrouč a Rudoltice sám. Z Králík do Moravské Třebové jsme jeli kolotoč, takže to bylo podstatně svižnější. V háku jsme si příjemně protočili nohy. Tepovka se na špici pohybovala přibližně mezi 140 až 160 pulsy, v háku většinou okolo 110 až 140. Tento úsek byl krásným a rychlým svezením. Nakonec jsem dal 220 kilometrů a 7 hodin. Průměrná tepovka 137 ukázala, že jsem se vůbec neflákal. Domů se vracím k mému překvapení v relativně dobrém stavu.
Marian Hajzler